Softwarový výběr #1
Čas od času bych rád upozornil na některé zajímavé a méně známé kousky softwaru, které v GNU/Linuxu používám a/nebo si o nich myslím, že stojí za zmínku. Uvidíme, zda-li se vám můj softwarový výběr zalíbí.
Swiftfox
Ačkoliv mám rád svobodný internetový prohlížeč Mozilla Firefox, v něčem je na tom Opera přeci jen poněkud lépe – tímto „něčím“ mám na mysli především rychlost. Pojďme tedy s naším Firefoxem udělat něco, co uživatelé Opery nemohou, pojďme náš Firefox zoptimalizovat a naučme línou pandu sprintovat tempem gepardím.
Jakou magií je normálně třeba vládnout, chceme–li užívat rychlejšího Firefoxu? Pojďme se za vysvětlením podívat do oázy uživatelů systému, který má jen dva stavy – „kompiluji“ a „vypnuto“ 
– Gentoo GNU/Linuxu. Uživatelé této distribuce docilují svižnějšího běhu aplikací oproti binárním distribucím optimalizací překladu na konkrétní procesor. Cílem binární distribuce není totiž nejrychlejší kód, nýbrž kód, který poběží na co nejvíce systémech. Proto taková binární distribuce, jakou je například Ubuntu 6.06 LTS (Dapper Drake) užívá konzervativních parametrů překladače, jako například -O2 -march=i486 -mcpu=pentium4, tedy druhý stupeň optimalizace (ze tří), generovat kód který poběží i na 486 a optimalizovat ho tak, aby nejlépe běhal na Pentiu 4 (což je vám na nic, máte–li Athlon XP), zatímco uživatel Gentoo vlastnící například procesor Athlon XP si nastaví něco jako -O3 -march=athlon-xp. O tom, že taková aplikace může být „kapánek“ rychlejší pak nemusí být pochyb – jen se připravte na to, že než se takový kompletní Firefox ze zdrojových kódů zkompiluje vám bude trvat přibližně hodinu a pokud si tak budete chtít zkompilovat celý systém časy kompilace vyletí do závratných výšin – i s využitím cache kompilátoru ccache.
Proč takovou magií vládnout nemusíme? Swiftfox je tímto způsobem optimalizovanou verzí Firefoxu. Na stránkách projektu si vyberete váš typ procesoru a stáhnete si pro něj zoptimalizovanou binárku, autoři poskytují i .deb balíčky pro Ubuntu 6.06 LTS (Dapper Drake). Jako vlastník procesoru Athlon XP mohu potvrdit, že zrychlení je více než znatelné.
(Poznámka: Problém s tím, nač optimalizovat se zmírní přechodem na 64bit procesory. Pokud hledáte rychlou binární distribuci, nemáte–li 64bit zkuste Arch GNU/Linux, je kompilován pro i686.)
Gwget & FireGet
Konzolový stahovací program wget jistě zná každý uživatel Unixových operačních systémů. Možná jste si někdy říkali, že by nebyla od věci nějaká grafická nadstavba. Tentýž problém trápil zřejmě i autora programu Gwget, Gwget je totiž právě takovou nadstavbou určenou pro desktopové prostředí GNOME. Zvládá všechny podstatné věci, které byste u programu tohoto typu očekávali – má frontu na stahování, podporuje navazování stahování přerušeného a zobrazuje přehledné informace o jeho průběhu.
„No jo,“ řeknete si jistě – „takové stahovátko je sice hezké, ale chtělo by to nějaké propojení s internetovým prohlížečem.“ I na toto je myšleno – řeší to plugin do prohlížeče Firefox jménem FireGet. Po aktivaci funguje tak, že po klepnutí na soubor ke stažení se vám ve zobrazivším se menu s výběrem akce kromě běžných položek „Otevřít“ a „Uložit“ objeví položka „Gwget,“ dokonalé stahovací euforii tak tedy již nestojí nic v cestě (tedy kromě FUP vašeho ISP, ale to už je věc jiná…). Jo a pokud by se vám náhodou nezalíbil, zkuste alespoň skvělé rozšíření Firefoxu jménem DownThemAll. 
Gwget & FireGet
Gjots2
Gjots2 patří do kategorie aplikací typu „jotters,“ čili „poznámkovačů.“ Nyní si jistě řeknete, proč takové poznámkovadlo používat, když přímo v GNOME existuje docela dobrý applet Sticky Notes. Řeknu vám proč – Sticky Notes je totiž dobré na několik kratších poznámek, rozhodně však není vhodný tehdy, chcete–li své poznámky rozstřídit do hierarchické struktury. Aplikace je napsaná v Pythonu a disponuje velmi příjemným ovládáním, které je u tohoto typu aplikací základ. Gjots2 se tak stává skvělou pomůckou každého programátora a budete–li si chtít někdy poznamenat nějaký kód, či snad jen postup zprovoznění nějaké periferie, není již co řešit – je tu Gjots2.
Gjots2
Pixel
Jste–li ze světa Windows uvyklí editoru Adobe Photoshop a GIMP nepovažujete za to pravé ořechové, mohl by se vám zalíbit bitmapový editor Pixel napsaný Pavlem Kanzelsbergerem. Aplikace, která vůbec nezastírá, že se chce Photoshopu podobat, udivuje především několika věcmi:
- Jedná se prakticky o „one-man-show“ – skutečně, nepočítám–li překladatelů, pak celý takto rozsáhlý program napsal jeden člověk – Pavel Kanzelsberger. Jedná se tak o pěknou ukázku toho, že „one–man–show model vývoje“ může fungovat – jistý Patrick Volkerding by mohl vyprávět.
- Je naprogramovaná ve Free Pascalu a pro vykreslování objektů grafického uživatelského rozhraní využívá vlastní knihovny eLiquid.
- Běží pod následujícími operačními systémy: Linux, Linspire, MacOSX, BeOS, Zeta, QNX, MorphOS, FreeBSD, eComStation, OS/2, SkyOS a DOS.
- Je velice levný, Pixel ve stádiu vývoje těsně před dokončením (1.0 beta 6) stojí pouhých $32, za které získáte verzi pro všechny podporované platformy včetně aktualizací až do vydání další hlavní verze (2.0). Po dokončení verze 1.0 se má cena zvýšit na $79.
Pixel
Tux Commander
Jsme–li u těch programů napsaných v Object Pascalu vyvíjených jedním člověkem a připomínajících známé aplikace ze systému Windows, nelze nezmínit ani klon Total Commanderu jménem Tux Commander. Využívá GTK+ kabátek a dobře tedy zapadne do desktopového prostředí GNOME. Nejde sice o natolik funkčně vybavenou aplikaci, jakou je například Krusader, disponuje však velice příjemným ovládáním a nemusíte čekat, než se vám načtou knihovny z KDE.
Tux Commander
Okna systému dokořán: Everest
Ať již máte rádi Windows, nebo ne, jedno je třeba přiznat: diagnostický nástroj Everest společnosti Lavalys je skvělým kouskem softwaru. Užitečným se zdá býti zejména tehdy, chystáte–li se přejít na nějaký Unixový operační systém. Pokud totiž budete mít nějaký problém s hardwarem, je možné, že budete pro jeho zprovoznění postrádat nějaké poměrně detailní informace o tom, co přesně je váš kousek zač. A zde právě přichází na scénu Everest – před vlastním přechodem si necháte počítač zdiagnostikovat a kompletní log s výsledky si vyexportujete do formátu HTML. Budete li někdy tyto informace potřebovat, budete jich mít vždy po ruce.
