O dostředivé mluvě
Dnes si povíme něco z úplně jiného soudku, totiž o jednom takovém fenoménu, kterého si v poslední době všímám a celkem mě průhlednost toho baví. Oficiální název to asi nemá, ale já tomu říkám dostředivá mluva.
Dostředivá mluva vzniká, když někdo pozve k rozhovoru někoho, kdo se tváří, že mluví jako nestranný odborník, zatímco zakecává slova tak, aby si polepšil (mluví třeba jako mluvčí komerční firmy s cílem přitáhnout si další zákazníky).
Dostředivá mluva je, když:
- mluvčí antivirové firmy říká, že „Počet virových hrozeb se bude zvyšovat.“ (= „Jste v nebezpečí! Chcete mít klidné spaní? Pořiďte si náš antivirový program!“),
- zaměstnanec banky říká, že „Spořit by si měli lidé už od prvního zaměstnání“ (= „Peníze byste nám měli začít sypat co nejdřív.“ Jenom se divím, proč rovnou netvrdil, že „Spořit svým dětem by měli začít rodiče ještě před narozením.“),
- se dočtete, že snížení platů ústavních soudců je neústavní, rozhodl Ústavní soud. (Proč mě to nepřekvapuje? Překvapený bych byl, kdyby ti moudří muži rozhodli, že snížení jejich vlastních platů je v pořádku.)
Já samozřejmě nemám nic proti tomu, když někdo jedná tak, aby si polepšil. Jenom mě baví, jak se všichni snaží působit, jakože to tak vůbec není a informují proto, že těch vědomostí mají v hlavě prostě mnoho a voni se vo to přece musej podělit (jinak by je bolela hlava). Pozéři to jsou. Vo prachy jim jde. 
Jaké další příklady dostředivé mluvy vás napadají?
